V duchu socialistických myšlenek bylo přikročeno k podstatným změnám ve školství. Bylo zrušeno školné, začalo se pracovat na zavedení jednotného školy, v níž se mělo mládeži dostat stejné možnosti přístupu ke vzdělání. Počátkem školního roku 1948/49 v souvislosti s přechodem gymnázia na čtyřletou školu došlo ke změnám v řadách profesorů. Někteří odešli na gymnázia ve vzdálenějších městech, jiní byli přeloženi na základní devítileté školy v Holešově.
Významnou událostí pro školu bylo vzpomenutí 50. výročí jejího založení ve dnech 24. - 26. června 1949. Mnoho bývalých studentů si přišlo zavzpomínat na léta studentského života v Holešově. Všichni nadšeně aplaudovali slovům profesora J. Waldmanna, který vyzvedl pokrokovou minulost gymnázia, jeho navazování na humanitní ideály obou našich prvních prezidentů a jeho závěrečným slovům, že holešovští studenti tyto ideály nikdy nezradí a zůstanou jim věrni i v budoucnu. Vše vyvrcholilo zápisem přítomných do pamětní knihy pod úvodní text, který zněl takto:
My, abiturienti reálného gymnázia v Holešově, slibujeme věrnost svému ústavu. Budeme vždy a všude svou prací a chováním šířit jeho dobrou a pokrokovou tradici. Rádi, s láskou a štědrou rukou budeme pomáhat budovat radostné prostředí na svém mateřském ústavě. Zůstaneme věrnými syny holešovského kraje a Československé republiky.
50. výročím školy žilo celé město po celý rok a na průběh sjezdu se dlouho vzpomínalo. Ani finanční efekt nebyl zcela zanedbatelný. Čistý příjem činil 174.600Kč.
1. června 1949 předal V. Filip funkci ředitele školy Josefu Strnadelu z gymnázia v Kroměříži. Ten se ovšem nesžil se sborem, neporozuměl jeho potřebám a zůstal v Holešově cizincem. Řada profesorů přešla na nově založenou sociálně zdravotní školu, která byla umístěna v budově gymnázia, někteří byli přeloženi, dr. R. Plajner byl suspendová. J. Strnadel odešel z Holešova po prázdninách r.1951 a na jeho místo byl jmenován bývalý žák ústavu dr. F. Žůrek, pod jehož vedením se sbor konsolidoval, politické poměry byly klidnější, nastalo období pilné práce. Toto období bylo přerušeno novou reformou školství, kterou uskutečňoval zákon o školské soustavě a vzdělání učitelů v roce 1953. Zákon měl hlavně obsahově sblížit naše školství se sovětským. Povinná školní docházka byla zkrácena na osm let, byl vytvořen tzv. nový typ školy s názvem osmiletá škola a jedenáctiletá střední škola. Škola se měla přiblížit životu zavedením polytechnických předmětů, jimž se mělo vyučovat přímo v továrnách studenti měli po jeho absolvování získat odbornou dělnickou kvalifikaci. Tyto představ se se však ukázaly jako nereálné. Mnoho škod napáchala teze, že všichni studenti mají projít jedenáctiletkou. Způsobila pokles vědomostí žáků a přispěla k úpadku našeho školství vůbec.
Byla zavedena funkce zástupce ředitele, do níž byl jmenován Jan Otághal, který dříve zastával funkci inspktora pro kulturu a osvětu. Klesl počet hodin všeobecně vzdělávacích předmětů, hodně času bylo věnováno práci žáků v továrnách, nedařil se výběr nejlepších žáků do vyšších ročníků. Hodně vzruchu na škole způsobily politické prověrky uskutečněné v roce 1958. Jejich obětí se stal i ředitel dr. Žůrek, který byl neoprávněně a přes značné protesty sboru zbaven své funkce. Ředitelem gymnázia byl pověřen prof. Janiš a později Miroslav Logaj.
Jedenáctiletky se v praxi neosvědčily. Příprava studentů na vysokou školu byla nedostačující, což ztěžovalo práci na vysokých školách. Nový školský zákon zřídil všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) a dal jí za úkol přípravu studentů na vysokou školu. Byla zpřísněna, měřítka pro přijetí žáků do 1.ročníku a zavedena diferenciace výuky.
SVVŠ v Holešově zůstala ve spojení se základní devítiletkou pod vedením ředitel M. Logaje. Počet tříd ovšem neustále klesal. Pokles studenstva byl tak veliký, že ve školním roce 1962/63 měla SVVŠ pouze 3 třídy s 91 žáky. Zdálo se, že Holešov ztratí střední školu. Tendence tehdy byla taková, aby v každém okrese byla pouze jediná SVVŠ.
V roce 1965 byla od SVVŠ oddělena ZDŠ a byla rozšířena na 7 tříd. Oddělení bylo prospěšné pro obě strany. SVVŠ navázala na tradice bývalého gymnázia a usilovala ze všech sil o to, co nejlépe připravit žáky pro studium na vysokých školách. Od školního roku 1965/66 byly opět změněny učební plány. Zřízeny byly humanitní a přírodovědné větve. V obou typech tříd měl systém volitelných předmětů umožnit žákům prohloubení znalostí z jiných oborů, než měla třída podle svého zaměření. Během krátké doby byly zřízeny laboratoře fyzik, chemie, biologie, příruční knihovny pro žáky i profesory. Pro výuku cizích jazyků byla vybudovaná jazyková učebna se sluchátkovým zařízením.
Modernizace budovy byla zahájena v roce 1961 opravou fasády a výměnou starých oken. Dokončení se protáhlo až do roku 1967. Do tříd byl zaveden vodovod, opravena krytina střechy, na věž byly dány nové hodiny z dílny mistra Dvořáka z Vyškova, byla rekonstruována enrgetická síť budovy.